Probíhá filtrování...

(Fero)magnetismus

V dávných dobách lidé objevili, že krystaly magnetovce se navzájem přitahují nebo odpuzují podle jejich orientace. Tento fyzikální jev se nazývá magnetismus. Slova magnetovec a magnezium jsou obě odvozena od slova Magnesia, což je název oblasti v řeckém regionu Thesálie, kde lze v hojném množství nalézat magnetické kameny.Magnetická separace

Za magnetické vlastnosti magnetovce zodpovídá železo obsažené v kameni. Mnoho železných slitin má magnetické vlastnosti. Kromě železa můžeme najít magnetické vlastnosti u niklu, kobaltu a také gadolinia.

Ačkoli jsou feromagnetické (a ferimagnetické) materiály jsou jedinými druhy s dostatečně silnými magnetickými vlastnostmi, aby mohly být přitahovány k magnetu (proto se nazývají 'magnetické'). Všechny ostatní látky také slabě reagují na magnetické pole prostřednictvím jednoho nebo více dalších druhů magnetismu.

Feromagnetické materiály lze rozdělit na magneticky 'měkké' materiály, např. žíhané železo, které lze zmagnetizovat, ale obvykle si neuchovávají magnetismus natrvalo, a magneticky 'tvrdé' materiály, které zůstávají magnetické. Permanentní magnety jsou vyráběny z 'tvrdých' feromagnetických materiálů, jako je alnico a ferit, které během výroby procházejí speciálním zpracováním v silném magnetickém poli, aby došlo k 'vyrovnání' jejich vnitřní mikrokrystalické struktury, díky čemuž dokáží dobře odolávat demagnetizaci.

Předměty, které silně vykazují toho chování, se nazývají magnety. Existují přírodní a umělé magnety (např. alnico, fernico, ferity). Všechny magnety mají dva póly, které se nazývají severní pól a jižní pól. Severní pól magnetu odpuzuje severní pól jiných magnetů a přitahuje jižní pól jiných magnetů. Dva jižní póly se rovněž odpuzují.

Magnetický gripper

Protože země má také magnetické pole, kde se magnetický jižní pól nachází poblíž geografického severního pólu a magnetický severní pól poblíž geografického jižního pólu, magnetická střelka bude vždy zaujímat severo-jižní orientaci. Názvy pólů magnetu jsou odvozeny od tohoto jevu. V zájmu zjednodušení, i když je to trochu matoucí, jižní pól 'zemského magnetu' se nazývá magnetický severní pól a severní pól 'zemského magnetu' se nazývá magnetický jižní pól.

Magnetické pole - severní a jižní pól

Souvisejícím jevem je elektromagnetismus, což je magnetismus vytvářený elektrickým proudem. V podstatě je veškerý magnetismus způsobován buďto otáčivými nebo rotujícími elektrickými náboji ve vířivých proudech.

elektromagnetismus

Zjistit více

Curietemperatuur

De Curietemperatuur is genoemd naar Pierre Curie (1859-1906).

magnetisme Curietemperatuur
De Curietemperatuur is de temperatuur waarboven ferromagnetische materialen ophouden een permanent magneetveld om zich heen te bezitten. Dit gebeurt doordat de atomen zo hevig trillen dat er geen globale richting meer is: de stof verliest zijn magnetisme.

Boven de Curietemperatuur gedraagt het materiaal zich paramagnetisch. Bij het verhogen van de temperatuur zorgt de temperatuurbeweging voor een geleidelijk doorbreken van de spinorde. Bij de Curietemperatuur stort de ordening ineen doordat de thermische energie groter is geworden dan de energie van de magnetische wisselwerking.

De Curietemperatuur is moeilijk exact te meten. Ten eerste verdwijnt het permanente magneetveld rond het materiaal slechts geleidelijk. Ten tweede is de Curietemperatuur sterk afhankelijk van kleine verontreinigingen in het materiaal.

Als bijvoorbeeld een AlNiCo magneet wordt verwarmd boven de Curietemperatuur van 850°C dan is hij niet meer ferromagnetisch. Hij wordt dan paramagnetisch. Als de magneet weer afgekoeld is, komt het permanente magneetveld niet terug. Wel is er dan weer een magneetveld aanwezig in kleine gebiedjes in het materiaal, de zogenaamde Weissgebiedjes (Weiss 1865-1904), maar deze velden wijzen in willekeurige richtingen, zodat er geen resulterend extern magneetveld aanwezig is. Het is wel mogelijk de magneet opnieuw te magnetiseren.

De ferromagnetische elementen en legeringen met hun Curie-temperaturen:

Materiaal     Curietemp.
Fe     770°C
Co     1115°C
Ni     354°C
Gd     19°C
AlNiCo     850°C
Ferriet     450°C
Sm Kobalt     750-825°C
Nd-Fe-B     310-340°C